Buda a Pešť

Můj milý cestovatelský deníčku, někde jsem slyšela, že co děti nasají (a že toho sají) do 3 let, tak je bude ovlivňovat celý život. A tak Tobík zase cestoval a nás nemohl nechat doma. Tentokrát si vzal posilu svého o 13 dní mladšího kámoše Davouše a vyrazilo se do Budapešti. Města vína, guláše a lázní. Třetí jmenované lázně bohužel nevyšly, protože naše výprava byla z větší části banda tuberáků, minule Ondra a záchody, teď pro změnu tohle. Pozitivní na tom je, že se budeme muset jednou vrátit a navštívit vyhlášené lázně.

Výlet začal tak, že Ondra nemohl najít schované klíče ve schránce, teda nemohl najít schránku :D, ale nakonec se povedlo. Ještě předtím Ondra pro změnu nemohl trefit patro a pletl si strawberry doormat se strawberry door, takže jsme se dobývali do dveří s vínovou barvou na druhé straně chodby (vínovou píšu naschvál, jelikož Ondra tvrdil, že je červená :D), naštěstí to vyřešil telefonát s panem domácím, ze kterého se vyloupla paní domácí :D Krok jedna jsme zvládli, krok dva nás teprve čekal o pár hodin později, kdy jsme se vraceli z krátké obchůzky Budapeští . . . . nedostali jsme se přes vchodové dveře (Poprvé byl vstup do domu tak hladký, že jsme se dostali až k bytu, díky otevřeným vchodovým dveřím To jsme ještě netušili co nás čeká za pár hodin :D). Ještě, že se objevili naši asijští sousedé, (neboli ťamíci, jak jim říkala Janča), kteří nám názorně ukázali, že jsme tak trochu za pitomce, haha.. Povedlo se a dveře jsme se naučili ovládat a nemuseli jsme si hrát na bezďáky hned první den :D.

Budapešť je úžasné město, které žije ve dne i v noci . . . nadmíru jsme i této možnosti využívali. Já jsem si oblíbila místo "na náplavce", kde dělali výborné burgery a točili místní piva. Je to místo, kde se mísí směsice barů, chutí a národností. Náplavku můžete doplnit nebo zakončit atrakcí The Budapest Eye ve středu města, které v noci září jako polární záře. My ženy jsme si kolo užily podstatně méně než náplavku.

Ze začátku šlo vše hladce, no možná spíše kluzce . . . když se náš junior pár vteřin před nástupem do kabinky rozhodl prověřit, jestli ho zaservisujeme rychleji než Formuli 1 . . . . ať žijí Pampers Pants plenky . . . 7,84 sekundy . . . . jako servisáci celkem slušný výkon :-). Po nástupu do kabinky a vystoupání pro nás o několik kilometrů výše, jsme si uvědomili, že nás od země drží pár tun železa . . . ideál pro ty, co se bojí výšek. Po 5 kolech jsme si zvykli a zvedli jsme oči jinám než do úrovně podrážek bot a v tu chvíli se nám naskytl úžasný pohled na rozzářenou Budapešť v celé své kráse.

Zbytek času se už nenesel v takovém senzacechtivém duchu jako doposud, ale ve velice mírné a přívětivé náladě nás všech. Nerozhodil nás ani grotesktní zátah policistů na kapsáře a divné tanečky vrtících se postarších žen.

Summa summárum: Budapešť je nádherná a pokud mohu doporučit, tak si dejte pořádnýho burgera na náplavce místo guláše.